V 70. letech se v německé jazykové oblasti objevil zcela ojedinělý talent, výrazně převyšující všechny ostatní. Byl jim Helmut Kiene, který svým prvovýstupem (společně s Reinhardem Karlem) cestou "Pumprisse" na pilíři Fleischbanku ve Wilder Kaiseru získal světové uznání jako přemožitel oficiálně první alpské "sedmy". A právě Helmut Kiene vymyslel tuto lanovou hříčku jež se rozšířila do světa pod různými názvy. Ve Švýcarsku ji například říkají Flying Fox. V České republice ji naleznete především pod názvem Pendl 4D jump či Kieneova houpačka. Helmut Kiene byl ovšem první, kdo absolvoval tento závratný kyvadlový seskok, při němž měl lano uvázané na jednom mostě a odskakoval z mostu druhého. Toto vše se odehrálo ve francouzském Annecy, kde jsou mosty vzdálené od sebe 50 metrů a lpí se nad soutěskou Cailles ve výšce 150 metrů. Upevnil tedy lano na zábradlí jednoho mostu a druhý konec přetáhl na most druhý, kde se navázal a odtud také skočil. Podle Helmuta to bylo kyvadlo jako prase........

Před seskokem do hlubiny Helmutovi samozřejmě mravenčilo v žaludku, ale za letu vzduchem pak poprvé prožil několikasekundový stav beztíže, vyvolaný na maximum vybičovaným pudem sebezáchovy. Tyto pocity většina lidí nezná, neboť v běžném denním životě se s nimi nesetkají. V okamžiku, kdy byl volný pád zachycen a přešel do kyvadla, zažil Helmut Kiene vrcholný, ničím jiným než vlastní zkušeností zprostředkovatelný pocit překonání nebezpečné situace a zachování vlastního života. Díky lékařskému výzkumu dnes víme, že v organismu člověka a zvířat dochází při pocitu ohrožení života k vylučování hormonů do krve, mj. i adrenalinu (produkt nadledvinek), čímž se dosahuje okamžité pohotovostní reakce na vnější nebezpečí. Tzn. že v extrémně krátkém čase jsou zmobilizovány enormní silové rezervy. Příroda nás tímto nouzovým systémem vybavila proto, abychom v kritických situacích získali co nejvíce energie, potřebné pro přežití. Ať už v boji nebo na útěku. Odtud vznikl i anglický termín Fight and Flight Syndrom. V opravdu nebezpečných situacích se tak může hladina adrenalinu v krvi vyšplhat až na 300 násobek své normální hodnoty. Z toho je síla nouzového systému organismu dostatečně zřejmá. Podle Dr. Ludwiga Geigera reaguje lidské tělo na takovýto adrenalinový šok následujícím způsobem: zvyšuje se čerpací výkon srdečního svalu výrazně vzrůstá krevní tlak zužují se kožní cévy, čímž je umožněno zvýšení přívodu krve do kosterního svalstva rozšiřují se průdušky, zvyšuje se míra okysličení krve a stoupá hladina krevního cukru V rámci výzkumu tohoto fyziologického jevu dospěli ještě odborníci k jednomu důležitému poznatku. Lidský organismus pod vlivem stresu produkuje také opiáty, přesněji řečeno endogenní morfiny (zkráceně endorfiny). Protibolestivý účinek těchto opiátů, které se tvoří v mezimozku a přes podvěsek mozkový jsou následně vylučovány do těla, je, podobně jako již zmíněný adrenalinový šok, důmyslným vynálezem matky přírody. Například horolezec, kterému jde o život, si případná bolestivá zranění uvědomí (respektive pocítí je) až mnohem později než za normálních okolností. Podobně je tomu tak i v případě dvou soků při nějaké vážnější rvačce, kdy na oba působí silný stres. Teprve až adrenalinový a endorfinový šok pomine, ucítí člověk bolest. Endorfinový šok způsobuje kromě potlačení fyzické bolesti také pocity štěstí a uklidnění. Typické účinky endorfinů, tedy potlačení bolesti, euforie a uklidnění vegetativních orgánů vedou k vytvoření určité závislosti. Tato závislost se může projevovat např. u parašutistů nebo horolezců, jež nemohou kvůli špatnému počasí vyrazit za dobrodružstvím, jakousi abstinencí. Obvyklými abstinenčními příznaky je podrážděnost či vegetativní potíže. Docela na místě je tu srovnání s narkomany, kterým chybí obvyklá dávka jejich drogy.

Dalším nadšencem jež překonal hranice Kieneovy houpačky je David Kirke z Klubu Nebezpečných Sportů Oxfordské university ve Velké Británii jež v roce 1980 skočil z 315 metrů vysokého mostu Royal Gorge v Coloradu. K tomuto seskoku použil lano dlouhé 126 metrů a zapsal se tímto výkonem do Guinessovy knihy rekordů. V České republice se tento sport provozuje nejvýše ze silničního mostu u města Chomutov z výšky přesahující 62 metrů nad řekou Hačka. Skokan zde skočí do velikého kyvadla, kde zažije cca 20 metrů volný pád, po němž následuje pravidelný přechod do kyvadla se zrychlením na rychlost přesahující 89 km/hod. Přetížení u tohoto seskoku je dvakrát tak větší než u Bungy jumpingu. U skoku do Kieneovy houpačky prožijete přetížení okolo 6 G.